Spolupráce bank a fintechu má budoucnost, říká právní expert Libor Němec

zpět na výpis

Růst úrokových sazeb, opatrnost bank, omezená flexibilita. Firmy kvůli tomu všemu častěji hledají alternativní možnosti financování svého byznysu. Jenže i alternativy mají svá úskalí. „Budoucnost má hlavně kombinace obou způsobů financování jak tradiční bankovní cestou, tak tou alternativní. Získáte tím výhody obou světů,“ říká expert na finanční právo, partner advokátní kanceláře Glatzová & Co. Libor Němec.

Průměrná úroková sazba firemních úvěrů atakuje nejvyšší úrovně za poslední dvě dekády, i proto roste zájem firem o alternativní možnosti financování, jako jsou peer-to-business crowdfunding či crowdlending, emise kryptoaktiv, veřejná nabídka akcií, neregulované minifondy nebo podlimitní fondy kvalifikovaných investorů.

„U alternativního financování může být slabším místem zejména adekvátní posouzení rizik financovaného projektu,“ upozorňuje Libor Němec, partner renomované advokátní kanceláře Glatzová & Co., která poskytuje právní služby klientům ze všech odvětví obchodu a průmyslu v Česku i na Slovensku.

Fintech a banky

Crowdfundingové projekty, jako je portál Nafirmy.cz, platforma Fingood nebo inves­tiční tržiště Bondster nabízejí investorům zhodnocení peněz a firmám rychlý přístup k flexibilnímu financování od soukromých investorů. Slibují při tom důkladné posou­zení firem i jejich projektů podle vlastního skóringu, prověrek a analýz.

„Přinášejí něco nového. I s ohledem na stávající sazby některých termínovaných vkladů a podobných spořících produktů, je to však stále alternativa hlavně pro takové­ho investora, kterého to baví. Podnikatelé oceňují rychlejší schválení, přesto si nemys­lím, že by tyto alternativy mohly v současné době reálně konkurovat bankám,“ říká Libor Němec, který se v kanceláři Glatzová & Co. specializuje na finanční sektor a jeho regulaci.

Výhodou bankovního sektoru je hlavně vysoká likvidita a bezpečnost, přesto mají crowdfundingové platformy podle Němce budoucnost. „Zajímavé jsou různé spolupráce mezi bankovním sektorem a crowdfundingovými platformami. Dají se dohromady výhody obou možností,“ míní.

Příkladem je spolupráce platformy Upvest a Komerční banky, u jejíchž počátků právníci Glatzová & Co. byli. Upvest vznikl jako fintech platforma, jejímž prostřednictvím se mohou i drobní investoři podílet na úvěrech pro developery a jejich konkrétní projekty.

Komerční banka do projektu vstoupila v roce 2020, vloni už byla s podílem 96 procent většinovým vlastníkem. Advokáti Glatzová & Co pro banku, která na platformě prodává participace na vybraných segmentech svého úvěrového portfolia, analyzovali regulatorní režim a možnosti účasti banky na provozování platformy. Následně pro ni připravovali kompletní dokumentaci.

Spolupráce přinesla bance moderní službu pro klienty a startupu Upvest zase renomé velkého bankovního domu v zádech a také rozšíření portfolia o možnost investovat for­mou podílu na úvěrových smlouvách, které Komerční banka sama nastrukturovala, schválila, poskytla a nadále administruje.

Lákavé krypto

Relativně novou alternativní formou financování jsou pro firmy emise vlastních kryptoaktiv. „Jejich kvalita je ale nevyrovnaná. Jsou tu velmi kvalitní kryptoaktiva, ale pak je tu množství těch nekvalitních,“ podotýká Libor Němec.

A připomíná i skandály. „Loni to byla například kauza Sama Bankmana-Frieda a zhroucení kryptoměnové burzy FTX, kolaps stablecoinu TerraUSD a sesterské kryptoměny Luna. U nás pak policejní zátah proti manželům Tannerovým, zakladatelům zřejmě neexistující kryptoměny PlatonCoin, nebo představitelům firmy Xixoio, která uváděla zavádějící informace ohledně regulatorního režimu, vůči kterým se veřejně ohradila ČNB. Co se tvrdilo v marketingových materiálech, často nebyla pravda,“ říká Němec.

Pro úspěšnou emisi kryptoaktiv je podle něj zásadní kvalitní právní poradenství. Poté, co EU letos přijala nová pravidla pro trhy s kryptoaktivy (nařízení MiCA, DORA a DLT), to platí dvojnásob.

„Je důležité mít důkladnou analýzu regulatorního prostřední a precizní dokumentaci, která je s touto regulací v souladu. Radili jsme emitentům i poskytovatelům služeb v tomto segmentu, například některým burzám či směnárnám,“ doplňuje právník.

Evropskou regulaci však nepovažuje za šťastnou. „Povede jen k tomu, že vývoj se Evropě vyhne a know-how půjde jinam. Do Švýcarska, zámoří nebo do Karibiku. Každá jurisdikce, ať už evropská, nebo čínská, která se tomuto segmentu snaží házet klacky pod nohy, poškozuje jen vlastní ekonomiku,“ myslí si Němec.

„Záměr zákonodárce přitom může být bohulibý, třeba ochránit spotřebitele před scamy. Ale reálně tím jen roste byrokratická zátěž těch poctivých. Kdo podvádí, si s regulací hlavu stejně hlavu lámat nebude.“

I proto Libor Němec vzkazuje, že do emise kryptoaktiv by se neměli pouštět podnikatelé bez zkušeností. „Je to alternativa pro někoho, kdo ví, jak funguje digitální svět, a má jasnou představu, co chce získat a co chce nabídnout investorům,“ říká.

Platí to obzvlášť při vydávání tokenizovaných aktiv, kdy firmy místo cenných papírů vydávají digitální tokeny. V takovém případě klient potřebuje právního experta minimálně kvůli dokumentaci.

„Pokud projekt nedává ekonomicky smysl, snažíme se klienta od této cesty důrazně odradit. Jakékoli financování ekonomicky nesmyslného projektu nemůže skončit jinak než průšvihem pro všechny zúčastněné,“ dodává advokát.

Cenné papíry a (ne)fondy

Obezřetnost je na místě i u klasických firem­ních dluhopisů, a to pochopitelně přede­vším z pohledu investora.

„Emisí je mnoho, protože není tak složité emitovat a prostřednictvím nějaké sítě umístit dluhopisy mezi veřejnost. Pokud si emitent na tento druh financování zvykl, dlouhodobě hospodaří na dluh při výnosu tři či čtyři procenta p. a., a nyní za podstatně vyšší úrok refinancuje, přičemž z výtěžku emise financuje svůj běžný provoz, tak jde pravděpodobně o letadlo, které dříve nebo později musí spadnout,“ varuje expert na finanční právo.

Kvalitní emitenti jsou podle něj takoví, kteří mají relevantní historii, mohou nabídnout kvalitní zajištění, dluhopisy nabízejí veřejně a financují z nich konkrétní důvěryhodné projekty.

Další alternativu představují takzvané „ne­fondy“ podle paragrafu 15 zákona o investič­ních společnostech a investičních fondech.

„Jde o typ minifondů pro maximálně dvacet investorů, které nepodléhají žádné speciální regulaci, jen se registrují u ČNB. Investice do těchto „nefondů“ ovšem nemohou být veřejně nabízeny,“ přibližuje.

„Problém nastane, když nepoctiví podnika­telé nefondy lživě prezentují jako něco, co podléhá regulaci a co je určeno veřejnosti. Jako příklad lze uvést nefond Growing Way Ondřeje Janaty. Nemálo investorů se na tom spálilo,“ upozorňuje Němec.

Jako další alternativní zdroj nového kapitálu pro menší, inovativní firmy připomíná možnost přijetí akcií k obchodování na trhu START pražské burzy. „Funguje poměrně dobře a mezi investory je o něj docela zájem.“

Sama burza mluví o minimálních nákladech na straně emitenta. I tak ale Němec zdůrazňuje, že ani tato alternativa není pro každého.

„Ani úplně maličká IPO na trhu START není levná záležitost. Emitent si musí ve všem udělat pořádek, v prospektu se víceméně vysvleče donaha, musí mít zcela transparentní účetnictví, v něm všechno správně zaúčtované a podobně,“ popisuje.

„Musí publikovat správně a transparentně veškeré relevantní informace, zároveň ale zaujmout investorskou veřejnost. Řadu firem tak může stát nemalé peníze pozvat si auditora a právníky a dát všechno do pořádku,“ dodává Němec.


Aktuálně

všechny napsali o nás
napsali o nás

Sehraný tým profesionálů na vaší straně

Nezávislá advokátní kancelář Glatzová & Co. je na českém trhu už 30 let. Za tu dobu stále organicky roste a může se pochlubit nejen velkými znalostmi a zkušenostmi, ale i stabilitou a výjimečnou…

CZ
SK
napsali o nás

Top 100 českého právního byznysu

Mezi stovkou výjimečných českých byznysových právniček je opět vedoucí advokátka naší kanceláře Jarmila Tornová.